Autor: Erik Axl Sund
Originální název: Krakflickan
Série:
Slabost Victorie Bergmanové
Žánr: Světová
litratura-Thrillery
Rok: 2014
Počet
stran: 328
Nakladatelství: Knižní
klub
Vraní
dívka- další severská krimi, řeknete si. Na první pohled možná
tak vypadá. Jde o případ Jeanette Kihlbergové, která byla
pověřena nalezením vraha, jenž po
jejím revíru trousí mrtvoly dětí, které nikam nepatří ve
stavu, ve kterém by je nepoznal ani vlastní rodič a nejspíš by
to s ním dost slušně zamávalo. Jako správná šéfka případu
se Jeanette snaží vraha vypátrat, ale k tomu všemu má jako žena
na starosti domácnost a svého zdeptaného manžela, který se
snaží více či méně úspěšně prorazit v oblasti výtvarného
umění.
Jako
takový se pro Jeanette vedle jejího vlastního syna stává dalším
dítětem, o které se musí starat. Ne nadarmo se říká, že žena
má víc chapadel, než kdejaká chobotnice, protože to, co všechno
musí zvládnout, by i ta nejchapadlovatější chobotnice vzdala jen
při čtení denního seznamu úkolů.
To,
že děti nikdo nepostrádá a nehledá je ta smutnější část
knihy. Nespravedlnost, to je slovo, které mi při čtení vyšlo na
mysl nesčetněkrát.
Druhou
rovinou příběhu a pro mě mnohem zajímavější je pohled
do nitra lidí, se kterými se setkává a snaží se jim pomoci
psychoterapeutka Sofie. Její práce je velmi náročná a ona
si ji také často bere domů a tím trpí i její vztah. Její práce
je pro ni vším.
Jejími
klienty jsou traumatizované děti válkou v Sierra Leone, děti
traumatizované pedofilními sklony svých rodičů a v neposlední
řadě jedna výjimečná osoba, které nemůže přijít na kloub.
Která ji znervózňuje a nedá pokoj. Má neovladatelnou touhu jí
pomoci. Tou osobou je Victorie Bergmanová, bývalá pacientka, která
svou psychoterapeutku natolik uchvátila svou výjimečností, že se
od ní nemůže odpoutat, byť by sebevíc chtěla.
Tato
druhá rovina v podobě niterných rozhovorů mezi Sofií a jejími
pacienty dává knize zcela nový a nečekaný rozměr.
Nejde
o úplně klasický napínák, jak můžeme být u severských krimi
zvyklí, spíše se pomalu a plíživě zavrtává pod kůži až vás
naprosto pohltí.
Nechybí
ani drsná až morbidní složka, se kterou se tu setkáváme.
Takže
pokud se rozhodnete knihu přečíst, ujistěte se, že máte pevné
nervy, silné žaludky a nejste zrovna emočně vykolejení.
Proč?
Ptáte se.
Tato
kniha vás dokáže nejen pohltit. Hlavními emocemi, kterými jsem
si prošla byl vztek, soucit, pocit bezmoci, porozumění a v
neposlední řadě lítost.
Tak
vzhůru do toho. Pohodlně se usaďte a připravte se na jízdu ve
zcela novém, dosud neokoukaném voze jménem Vraní dívka.
HODNOCENÍ 10/10
Žádné komentáře:
Okomentovat