Drahý můj

Temnota nitra,
drahý můj,
sužuje tě.
Opouštíš mě, když
říkám zůstaň v každé větě.

Strach v očích,
drahý můj,
neustále máš.
Od vážných témat
vždy jen odbíháš.

Nejistota,
drahý můj,
je zhoubou naší.
Ta do vztahu klid
nám nepřináší.

Hádáš se,
drahý můj,
se mnou o mou duši.
Že je to zbytečné
tvé já marně tuší.

Nevěra,
drahý můj,
je jen tvým výmyslem.
Utěšit tě chci
s nejčistším úmyslem.

Nevěříš,
drahý můj
nevině mojí.
Láska byla dosud,
to co nás pojí.

Zabil si,
drahý můj,
cit co rostl ve mě
a naši lásku
pohřbil si do země.

Z hlubiny,
drahý můj,
není cesty zpátky,
nekoná se žádný
návrat do pohádky.